Adam Michna z Otradovic - skladatelAčkoliv hudba českého baroka zažívá již dlouhou dobu neobyčejnou renesanci a těší se velkému zájmu jak profesionálních hudebníků, tak i posluchačů, znalosti o jednotlivých osobnostech jsou značně omezené a chceme-li o nich zjistit nějaké informace, jsme často odkázání pouze na stručná slovníková hesla. Díky snažení některých badatelů však vznikají práce, které tyto mezery postupně zaplňují a v rámci dostupných možností poskytují pohled na důležité osobnosti hudebního života českých zemí v době baroka. Jedním z posledních takových obohacení je kniha s prozaickým názvem Adam Michna z Otradovic – skladatel. Její autor, profesor Jiří Sehnal, patří již velmi dlouho mezi přední vědce, kteří se zabývají dějinami české hudební kultury a jejichž poznatky zásadně přispěly k jejich poznání.

Hudba v OlomouciVýjimečný projekt, velkorysé rozvržení, logické členění, bohatství poznatků, vysoká odbornost, a přesto čtivost, pracovitý tým téměř tří desítek mladších i starších zkušených muzikologů, fundované vedení. Takto by bylo možné ve zkratce charakterizovat monumentální knihu Univerzity Palackého v Olomouci jako první svazek v sérii prací o dějinách hudby v Olomouci a na střední Moravě v období let cca 1800–2000 v rámci výzkumného záměru „Morava a svět: Umění v otevřeném kulturním prostoru“. Spolupracovníci katedry se regionálním tématům ovšem věnují dlouhodobě a vydali již v minulosti řadu kvalitních publikací.
Lze říci, že s nástrahami monumentální hudebně historické kroniky města se autoři vyrovnali nanejvýš zodpovědně a vytvořili dílo, jaké v tomto rozsahu a založení nemá obdoby.

2007 524The past few decades have seen a dramatic rise in interest in 17th- and 18th-century music of the former Habsburg Empire with recordings, scholarly publications and conferences all growing in number and visibility. Within this broader category, however, only a small handful of 18th-century composers from the Czech lands have had monographs written about them in English (Zelenka and Gluck spring immediately to mind). At least part of the reason for this apparent lacuna in scholarly treatment can be attributed to access to source materials. For most of the 20th century the Czech lands have either been engulfed in war or behind the Iron Curtain, which made conducting research there extremely difficult for most Westerners (and indeed many Czechs).

Olomoucká univerzita, ohlížejíc se po svých novodobých dějinách, začala vydávat edici, „Paměť UP“. Jejím prostřednictvím chce doplňovat obraz vývoje univerzity v minulých létech. Je přirozené, že hledá svědky, ale je asi náhoda, že první svazek byl naplněn částí pamětí, které sepsala Julie Nováková, dnes známá širší veřejnosti především jako komenioložka. Část jejího komplikovaného profesního životopisu je však spojena s jejím působením v Olomouci, kde pobyla celkem třináct let.

(...)

Vydání výboru z díla významného českého či moravského lingvisty je pokaždé záslužným počinem. Umožňuje nám totiž nahlédnout na práci daného autora novým způsobem, především proto, že nám dílo představuje v relativní ucelenosti, závislé samozřejmě na kritériích výběru editora, případně samotného autora. Je tak možné sledovat, které předměty bádání postupně získávaly autorovu odbornou pozornost, případně jak se vyvíjel jeho názor na konkrétní téma. Výbor také často zprostředkovává studie obtížněji dostupné, ať už proto, že byly původně sepsány v jiném než v českém jazyce, nebo proto, že byly vydány v omezeně přístupném periodiku či sborníku.

(...)

2011 195Flajšhansova monumentální práce (má rozsah téměř 2 500 stran), která vyšla v letech 1911–1913, patří k jednomu z nejvíce přehlížených, možno říci i utajovaných děl naší lexikografie a nauky o příslovích (paremiologie). Stejně dobrodružná cesta vedla k jeho novému vydání po stu letech, které iniciovali ruští bohemisté v čele s prof. Valerijem Mokienkem z Petrohradské státní univerzity a prof. Ludmilou Stěpanovou, která nyní působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Neméně detektivně hledalo vydavatelství Univerzity Palackého z Olomouce dědice autorských práv. Vydání tohoto slovníku právě v Olomouci má však svou hlubokou symboliku. Sbírka staročeských přísloví, kterou sestavil V. Tobolka a vydal roku 1905 v Časopise spolku muzejního v Olomouci, se stalo impulzem právě k dílu Václava Fajšhanse.

Strana 1 z 2